Historie

V mládí jsem lepil papírové modely z ABC, v té době to byl asi nejlepší časopis pro modeláře. Po papírových modelech přišly na řadu balsové létající modely, chodil jsem do modelářského kroužku. Na fotkách vidíte plastikové modely letadel, kterým jsem se potom věnoval cca dvacet let a trochu fušoval do železničního modelářství. Uplynulo hodně času, oženil jsem se, narodil se mi syn.
Když syn povyrostl, tak jsem mu koupil pár analogových mašin, vagonů a kolejí staré Piko H0.  Nejdříve jsme je stavěli spolu v obýváku. Protože to syna bavilo, dokoupil jsem mu příležitostně nějaké další modely. Sbírka se značně rozrostla a bylo třeba pomýšlet na nějaké jiné řešení, protože v obýváku už nebylo místo.
Takže jsme se rozhodli postavit sklápěcí panel v ložnici (můj druhý panel, první panel jsem v mládí prodal spolužákovi). Panel se sklápěl ode zdi přes manželské postele, což nebylo úplně ideální :-). Panel byl v analogu se starými Piko kolejemi. Chvíli jsme jezdili v analogu, a protože syn dostal k vánocům Playstationa, vláčky ho přestaly bavit.
Já jsem koupil na inzerát digitální centrálu a multimaus Roco a rozhodl jsem se na celém kolejišti předělat veškeré kolejivo na nové Piko A-Gleis a zdigitalizovat ho. Nějaký čas jsem jezdil přes digitál, ale kolejiště nebylo podle mých představ (divně uspořádané a malé nádraží, žádné skryté nádraží a čím dál tím těžší ke sklápění).
Nakonec ve mně uzrál nápad celé kolejiště rozbourat a postavit nové kolejiště do písmene L, které pevně stojící na zemi. Stavbu jsem začal v roce 2011 na Praze 3 a po přestěhování na Prahu 8, kde bylo více místa, jsem kolejiště ještě rozšířil na obou stranách písmene L a ve stavbě pokračuji dodnes.