Říjen – prosinec 2018

Jak jsem psal v předchozí aktualizaci, dokoupil jsem díl pozadí Auhagen 42513, díl 1. Nechtělo se mi čekat, až zase pojedu do Německa, tak jsem tento díl začal hledat v Čechách na internetu. Podařilo se mi ho sehnat v nejmenované firmě v Šumperku za docela příznivou cenu. Takže jsem neváhal a zakoupil jsem ho. Bohužel při otevření krabice jsem zjistil, že pozadí je vytištěné na jiném papíře. Papír u pozadí, které jsem koupil v Německu byl z druhé strany do modra, kdežto tento papír byl čistě bílý. Natištěné pozadí bylo tmavé, málo kontrastní a matné. Pozadí vypadalo, jako kdyby ho někdo vytiskl na obyčejné inkoustové tiskárně. Chvíli jsem přemýšlel, jestli mám pozadí vůbec nalepit za kolejiště. Nakonec jsem si řekl, když už ho mám, tak ho tam nalepím. Po namočení papír s pozadím hodně změkl a při uhlazování pozadí na zeď se začala smývat barva, hadr jsem měl celý od barvy. U pozadí zakoupeného v Německu jsem měl úplně jinou zkušenost, papír byl kvalitní, po nalepení na zeď jsem celé pozadí ještě namočil a uhlazoval a barva se nesmývala. Byl jsem z toho dost zklamaný, nicméně jsem chtěl zkusit nalepit ještě druhou část pozadí, ale když mi ho manželka podávala, úplně se roztrhl na dva kusy (opravdu nekvalitní papír). Takže první část pozadí jsem nakonec strhl a rozhodl jsem se, že počkám, až pojedu do Německa  a  koupím  tam  kvalitnější  výrobek.
Proč vám to vlastně píšu? Rád bych upozornil na dvě různé kvality tohoto pozadí. Kdyby se vám něco takového dostalo do ruky, tak to nekupujte! Nevím, jestli Auhagen dodává do Čech nekvalitní výrobky, nebo jestli pozadí v Čechách někdo kopíruje a prodává dál.
Pozadí jsem nakonec koupil zase v Německu, když jsem tam jel s kolegy modeláři. Kvalita pozadí je na vynikající úrovni. Pozadí je z druhé strany namodralé, barvy na fotce jsou jasné a pozadí je pololesklé. Nejdříve jsem pozadí zařízl v horní části tak, aby mi sedlo do vymezeného prostoru, a při lepení jsem postupoval stejně jako při předchozích dílech. Nejdříve jsem ho natřel lepidlem na tapety, přilepil ke zdi, navlhčil, hadrem uhladil a vytlačil případné bubliny tak, aby pozadí přilnulo ke zdi. Mezi svažující se tratí a pozadím vznikl bílý klín, na který jsem nalepil část, kterou jsem již dříve odřízl z pozadí, které jsem lepil za stanici Nové Strašecí. Na postup lepení se můžete podívat ve fotogalerii.
Na Modelbazaru se mi podařilo koupit pojezd na Motorák M152 od PG pojezdy. Tuto přestavbu jsem měl v plánu již delší dobu, protože Motorák M152 od Bramosu je známý svým velmi špatným pojezdem, a když se naskytla tato příležitost, neváhal jsem a do přestavby jsem se pustil. Nejdříve bylo nutné rozebrat celý Motorák. Na pojezdu od Bramosu jsem si označil prostřední část, kterou jsem musel vyříznout a zabrousit tak, aby do ní sedl pojezd od PG pojezdy. Asi po hodině řezání a broušení mi pojezd od PG sedl na podvozek od Bramosu. V práci (samozřejmě po pracovní době 🙂 ) jsem si vybrousil závaží z plocháče 3 x 0,5 cm tak, aby sedlo na podvozek s pojezdem od PG. Potom jsem svrtal pojezd s podvozkem a se závažím a spojil šroubky M2. Dále jsem musel upravit plošný spoj. Bylo nutné odpájet čtyři sběrače proudu a dva kontakty na motor ze střední části plošného spoje. Původně jsem myslel, že nechám 8pinový konektor na plošném spoji a do něj zasunu konektor dekodéru, takže jsem v závaží vyřízl místo pro konektor. Až později při zkoušce, jak vše bude sedět, jsem zjistil, že 8pinový konektor na plošném spoji naráží do pojezdu od PG, takže jsem konektor musel odpájet a dekodér připájet přímo do plošného spoje. Závaží jsem průběžně přizpůsoboval plošnému spoji tak, aby součástky na plošném spoji zapadly do závaží a nepřekážely sesazení s karosérií. Když vše  sedělo, olepil jsem  celé  závaží  lepící  páskou  tak,  aby  nedošlo  ke

Na video se můžete podívat zde:

  zkratu. Pak jsem připájel vývody od sběračů proudu a přívod  motoru  z  PG  pojezdu  k  plošnému spoji do míst, kde byly původní sběrače proudu a kontakty na motor. Pak už jen stačilo zacvaknout karoserii k hotovému podvozku a zatřít šrouby M2 černou barvou. Na celý postup se můžete podívat ve fotogalerii, kde ještě vše popisuju.
Koncem roku jsem ještě ozvučil Sergeje T679.1006, ve kterém jsem měl jen dekodér bez zvuku. K ozvučení jsem použil 8pinový dekodér Esu Loksound 4.0 a reproduktor Zimo. Ozvučení je jednoduché, takže jsem nijak extra nefotil. Co by mohlo být na ozvučení zajímavé, je, že jsem dekodér Esu připevnil oboustranně lepícím suchým zipem, takže dekodér se dá snadno vyjmout rozepnutím suchého zipu. Tento suchý zip se dá použít tam, kde je dostatek místa, protože zip je dost vysoký. Na výsledek ozvučení se můžete podívat ve videu.